Anketa: Jak se vypořádat se změnami klimatu?

Globální změny klimatu budou pravděpodobně největší výzvou nového tisíciletí. Jejich intenzita roste stále rychleji a zmírnila by je snad pouze mohutná a okamžitá reakce všech států na světě. Podnebné pásy se posouvají, polární čepičky tají a pitná voda pomalu dochází. Současná migrační krize související s válkou v Sýrii tak může být jenom slabý odvar možné podoby blízké budoucnosti. Zeptali jsme se proto našich respondentů, co si o změnách klimatů myslí a co by mohlo pomoct.

Jan Werner – Politolog a filozof

Tato otázka je nesmírně komplexní a má mnoho aspektů. Aby na ni mohl člověk zodpovědně, a především relevantně odpovědět, musel by disponovat potřebnými odbornými znalostmi. Dnes se však vedou tyto spory především v politice, A politici v drtivé většině nejsou klimatologové, fyzikální geografové, meteorologové či fyzikové. Spor má navíc celou řadu dimenzí: některým živočišným druhům oteplování prokazatelně škodí, jiným prokazatelně vyhovuje. Pak tu máme řadu otázek typu těch, nakolik je oteplování způsobeno člověkem, a nakolik se jedná o dlouhodobý vývoj klimatu na planetě Zemi. Stále ještě se zkoumá vliv sopek, přičemž dle řady vědců mají na klima na Zemi daleko větší vliv, než se doposud myslelo. Hlavní úkol pro následující roky vidím tak trochu jako utopický: odpolitizovat a odideologizovat debatu o globálních změnách klimatu.

Zdeněk Škromach – Bývalý senátor

Je otázka, jaký podíl má na změnách klimatu lidstvo a co už je součást přirozených proměn planety. Doporučoval bych proto v tomto případě určitý selský rozum. Je ale třeba přijmout, že pokud chceme zachovat lepší přírodu pro další generace, musíme přejít na zdroje energie, které budou několikanásobně dražší. Například solární nebo větrné energie. Rozhodující bude také technologie udržení energie. Dovedu si představit, že jednou bude mít každý dům svou solární nebo větrnou elektrárnu. Studoval jsem na elektrotechnické škole, takže mi nejsou cizí ani elektromobily. Kromě obnovitelných zdrojů ale považuji za budoucnost i jadernou energii.

Robert Janás – Fotograf, básník a historik umění

Myslím si, že je příroda mnohem silnější, než si lidé myslí. Člověk má o sobě příliš vysoké mínění. Ano, sami sebe jsme schopni zničit, to bezesporu. Ke změnám klimatu docházelo i bez přítomnosti člověka. Dnes se mluví o tom, jak byly rekordní tepla nebo zimy. Ve středověku ale byly třeba mnohem větší výkyvy, a to bylo lidstvo mnohem bezmocnější než dnes. V Praze třeba vyschla Vltava, to je dnes těžko představitelné. Krásným příkladem je stoletá voda, která udělá obrovské povodně po celé zemi. Když byly teď na přelomu století velké povodně, říkalo se, že to je tím, že je vše slito do betonových koryt a chybí různá slepá ramena řek a podobně. Četl jsem sto let staré noviny, kde argumentují přesně naopak. Když si obyvatelé povodí Moravy vzali stoleté mapy, zjistili, že se voda rozlila úplně stejně jako tehdy. Můžeme na tom vidět, že ať uděláme cokoliv, přírodě to je jedno. Člověk je v tomhle hrozně bezmocný. Jednou stejně přijde znovu doba ledová a pokryje ledem úplně všechno.

Břetislav Dančák – Děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Měli bychom seriózně vnímat, co se reálně děje. Klima se skutečně proměňuje. Debaty o tom, jestli to způsobuje člověk či ne, jsou zajímavé, někdy i zábavné. Fakt ale je, že se klima reálně proměňuje. Jakékoliv zpochybňování této změny je absurdní. Každý, kdo se trochu pohybuje v přírodě, to vidí. Proto bychom klimatickým změnám měli určitě věnovat pozornost. Pokud identifikujeme jako původce změn člověka, měli bychom nasadit takové úsilí, abychom naše jednání upravili.

Jak moc se podle vás podílí lidstvo na globálních změnách klimatu?

  • Hodně - 11
  • Trochu - 6
  • Nijak - 0
Hlasovat
Výsledky

Jan Kříž

Zakladatel, organizátor a redaktor. Věnuje se především přírodním a společenským vědám.