Kryptoměny nám ohromně ulehčí život, říká jejich propagátor David Křivka

Kryptoměny jsou digitální peníze. Kódovaná změť znaků, jejichž přesuny jsou navždy a nesmazatelně zaznamenané v samotné síti. Nedají se zfalšovat a dřímá v nich potenciál být nástupcem národních měn. Lidé je však vnímají jen jako investici. Kryptoměny zažívají ohromný boom a nikdo neví, jak to s nimi dopadne. Změní svět, nebo bublina praskne a důvěřivci utopí stamiliony?

Student David Křivka kryptoměnám věří. Digitální peníze ho očarovaly natolik, že v Brně pořádá přednášky, kde zájemcům poodhaluje jejich svět a spolupracuje s firmou, jež je těží ve velkém na stovkách počítačů. Všímá si zejména rostoucí popularity tohoto fenoménu. „Spoustě lidí se při slově kryptoměna stále nevybaví nic konkrétního, ale stačí říct bitcoin a rázem vědí, o co jde,“ naráží na věhlas ikonické měny Křivka.

Bitcoin je tedy nejznámější i nejdražší ze všech digitálních peněz. Zaslouží si takovou pozici?

To postavení je do jisté míry dáno tím, že byl první. Bitcoinu se dostává velkého zájmu ze strany médií, protože je nejstarší. A proto se také těší největší důvěře. Čím víc lidé něčemu věří, tím raději do toho investují. Hodnota se odvíjí od důvěry. A s každou další investicí stoupá i cena bitcoinu. Jeho postavení je tedy pochopitelné. Na druhou stranu z pohledu uživatele bitcoin nejlepší rozhodně není.

Oproti moderním kryptoměnám zaostává. Transakce jsou pomalé a nákladné. Povede to k snižování jeho hodnoty?

Nepopiratelně existují měny, které jsou uživatelsky přístupnější. Momentálně se však na bitcoinových burzách rozjíždí technologie lighthing network, která v klasické blockchainové databázi vytváří sítě tunelů mezi jednotlivými uživateli. Díky tomu převod trvá několik vteřin a poplatky jsou téměř nulové. Až tato aplikace bude pokrývat většinu sítě (pozn. „tunel“ se v zařízení vytvoří vždy až po provedení transakce) bitcoin to opět zatraktivní.

Bude to stačit, aby si uchoval výsadní postavení, nebo jej překoná jiná měna?

Věřím, že se jeho cena ještě výrazně zvedne. Navíc se domnívám, že vzhledem k tlakům vlád a regulacím se z dnešních stovek kryptoměn vykrystalizuje několik hlavních, které na trhu zůstanou a zvítězí. Bitcoin bude jednou z nich, čili nějaký zvrat v ceně není na pořadu dne. Samozřejmě nedokážu říct, že bude i tou poslední, celosvětovou kryptoměnou, která zcela převáží a naplní tak smysl existence digitálních peněz. Tady naopak vidím měny s vyšším potenciálem.

Je trh přesycen spoustou kryptoměn? Působí relativně nedůvěryhodně, když existuje tolik virtuálních peněz a, řečeno s nadsázkou, každý si může naprogramovat svoje.

Na to jsou dva pohledy. Pro investora je jedině dobře, že existuje tolik druhů, protože si může vybrat, do čeho peníze vloží. Diverzifikuje svoje portfolio a tím pádem umenší riziko. Druhý pohled se drží původního poslání kryptoměn a myšlenky decentralizovaného světa s  jedinou, všude přijímanou nezávislou měnou. Touto optikou existence více typů digitálních peněz prvotní myšlenku popírá. Já jí naopak věřím a nesouhlasím s tak velkým množstvím kryptoměn. Na druhou stranu neříkám ať je pouze jedna. Šlo by nejspíše o bitcoin, a vedle něj vidím lepší měny, které jsou rychlejší a více anonymní.

Kryptoměny jsou extrémně riziková investice a nezřídka může majitel přijít o všechny peníze. Například na konci ledna napadli hackeři japonskou burzu Coincheck a odcizili půl miliardy dollarů v kryptoměnách. Převáží zisk nad rizikem?

Digitální peníze nabízí velmi vysoké zhodnocení. Například bitcoin za minulý rok vyletěl o tisíc procent, což je obrovská částka. Kdo chce takovou investici, musí počítat s rizikem. Jedno bez druhého neexistuje. Já mohu jen apelovat na lidi, aby kryptoměny vždy maximálně zabezpečovali. Aby používali jen ověřené burzy, střežili si své privátní klíče a údaje od svých peněženek. Osobně doporučuji hardwarové peněženky. Jsou to prakticky flashky, na kterých měna zůstane v bezpečí i ve chvíli, kdy třeba spadnou servery.

Jsou nějaké kryptoměny bezpečnější než jiné?

Zabezpečení závisí na burze a peněžence, nikoli na měně. Většina kryptoměn totiž funguje na takzvaný blockchainu, což je prakticky neprolomitelná a nepřepsatelná účetní kniha, kde se zapisují všechny provedené transakce. Je v ní uložen algoritmus kryptoměny, tedy to, jak funguje a nikdo jej nemůže obejít v tom smyslu, že by si připsal mince, co mu nepatří. Stav účtu se dá změnit pouze skrze transakce, tedy v peněženkách a na burzách.

Co kryptoměny nabízí lidem, kteří je nevidí jako investiční příležitost?

Blockchainové technologie nám mohou placení ohromně usnadnit. Představte si, že přijedete na benzínovou pumpu, natankujete, zavřete nádrž a v tom okamžiku se vaše blockchainová peněženka v telefonu spáruje s peněženkou na pumpě. Systém provede převod a je hotovo. Například měna Ethereum tohle zvládá už dnes. Nabízí se tak možnost vytvořit transakční síť bez potřeby jakéhokoli fyzického kontaktu, což vnímám jako obrovské ulehčení. Přestali bychom být závislí na hotovosti.

Jakou mají v současném světě nevýhodu?

Zatím je problémem právě ona použitelnost. Například malé sumy se platit prakticky nedají kvůli výši poplatků a trvání transakce. Před nedávnem Visa nabízela bitcoinové karty, které fungovaly všude tam, kde se platí jejich kreditkami. Ale tuto možnost posléze zrušila. Může to souviset se snažením velkých světových hráčů shodit či omezit svět kryptoměn. To můžeme pozorovat zejména po Novém roce.

Proč se to děje?

Myslím si, že tyto společnosti chtějí jednoduše snížit cenu kryptoměn pomocí poplašných zpráv a odsuzujících vyjádření. Jakmile se tak stane, prohlásí, že došlo k nedorozumění, k omylu, že digitálním penězům věří a naopak do nich začnou investovat. To se roznese mezi lidi, kteří se vrátí, a cena opět stoupne. Společnosti tak rychle vydělají. Například ředitel americké banky JP Morgan se do bitcoinu opřel a řekl, že každého, kdo do něj investuje, pokládá za hlupáka. Tímto vyjádřením jeho cenu snížil o asi třicet procent a den na to nakoupil bitcoiny za miliony dollarů.

Můžeme to vnímat tak, že finanční elity bitcoinu věří a tím pádem je stále vhodnou investicí?

I tak se to dá brát. Já v tom vidím hlavně ukázku toho, že trh kryptoměn je zcela neregulovaný a mediálně známé osobnosti dokážou takhle razantně hýbat s cenou.

Je dobře, že kryptoměny nejsou ničím korigovány?

Absence regulací je klíčovou ideou kryptoměn. Je cílem, aby nebyly vůbec závislé na státech a bankách. Dnes se můžou vlády rozhodnout zvýšit peníze v oběhu, když je potřebují, a tím znehodnotit úspory všech držitelů dané měny. Tohle u kryptoměn nejde a žádná státní moc vám na úspory sáhnout nemůže.

Lze dohledat, kdo za co zaplatil?

Konkrétně u bitcoinu se dají dohledat čísla peněženek, ale nikoli konkrétní lidé. Proto se říká, že bitcoin je pseudo-anonymní. Ve chvíli kdy budu znát přesný kód něčí peněženky, jsem schopen najít všechny transakce, které onen člověk kdy provedl. A to je veřejně dohádatelné a přístupné každému, kdo zná jeho kód.

Kdyby se bitcoin stal globálním platidlem, fakticky každý by tedy viděl, komu posíláte peníze? To zní jako značně restriktivní budoucnost.

Pokud by třeba vláda znala číslo mojí peněženky, mohla by se na všechny transakce podívat a bylo by to stejné jako dnes u bankovních účtů. Nastane-li situace, kdy přestane existovat hotovost tak ano, můžeme hovořit o větším dohledu a kontrole než panuje dnes. Samozřejmě smyslem je, aby to číslo peněženky zůstalo v utajení. To ovšem mluvíme o bitcoinu. Dnes existují plně anonymní kryptoměny s nedohádatelnými toky peněz. U nich by stát těžko něco dohledal.

Větší anonymita může nahrávat skupinám, co se snaží své obchody utajit. Jsou kryptoměny hrozbou pro naši bezpečnost?

Na darknetu (pozn. skrytá, šifrovaná verze klasického internetu) se čile obchoduje s kryptoměnami a umím si představit, že kromě zboží se za ně sjednávají i služby jako třeba nájemné vraždy. Plně anonymní digitální peníze jsou pro zločinecké či teroristické organizace samozřejmě velmi atraktivní, jelikož nejsou vidět. Ale nemyslím, že kryptoměny by tyto skupiny nějak posilovaly. Je v lidské přirozenosti využít všechny možnosti k dosažení svých cílů, a tak třeba mafie využívá nyní kryptoměny. Kdyby neexistovaly, používala by zas něco jiného.

David Křivka (*1996) studuje Ekonomiku podniku na Vysokém učení technickém v Brně. Kromě kryptoměn rozjíždí podnikání i v jiných oborech, např. ve sportovní výživě a doplňcích.