Nová redaktorka Klára: Nejvíc mě baví sport a politika, nebojím se ale i jiných témat
Stát se redaktorem Avokáda může každý, kdo má chuť se pod touto značkou aktivně realizovat. Pohledná studentka žurnalistiky Klára Vašíčková tuto podmínku splňuje a už pracuje na svém tematickém cyklu. Protože nechceme, aby byli naši autoři pouhými anonymními jmény pod příspěvky, přinášíme vám krátké seznamovací povídání.
Čemu se budeš v Avokádu věnovat?
Ze začátku se zaměřím na handicapované sportovce. Rozpracovaný tematický cyklus o nich je pro mě teď priorita na několik následujících měsíců. Chci si na tom dát záležet a probrat tuto problematiku z více stran. Rozhovorů by mělo být minimálně šest a neměly by se týkat pouze samotných sportovců. Chci oslovit i trenéry nebo lékaře, kteří s nimi pracují.
Takže to nebudou jenom dojemné příběhy, ale bude to mít větší hloubku?
Mělo by to být co nejkomplexnější. Sama hodně sportuju, takže k tomu mám blízko. Závodně vzpírám a první rozhovor bude také z této oblasti. Handicapovaní sportovci mě zajímají mimo jiné proto, že dokáží být obrovskou motivací i pro ostatní. Fascinuje mě, že se dokážou vypracovat až na vrchol, i když tomu musí dát tisíckrát více sil. Sama jsem někdy přetrénovaná a mám sto chutí s tím skončit. V těch chvílích tyhle lidi obdivuju, že to ani přes svůj handicap nevzdali.
Budeš mít co dělat, až tenhle cyklus vyčerpáš?
Studuji ještě politologii, takže mě zajímá i politika. Hlavně tedy zahraniční dění. Jinak je mi to ale jedno. Už jsem psala hodně článků, o kterých jsem ze začátku nic nevěděla. Vždy jsem si to nastudovala, a to mě obohatilo. Takže jsem otevřená většině nápadů a příležitostem.
A co si představuješ, že ti dá Avokádo?
Hlavně asi to, že se budu moct pod jeho záštitou potkávat se zajímavými lidmi. Nechci se od začátku stresovat z toho, jestli to bude mít úspěch u jiných lidí. Chci, aby mi to dávalo smysl i bez cizí pozornosti. A věřím, že když mě to bude bavit, bude to poznat i na kvalitě rozhovorů.
Ještě se vraťme k tomu vzpírání, protože to není úplně obvyklý koníček. Jak dlouho se tomu věnuješ?
Dělám to už dva roky, i když výsledky tomu moc neodpovídají. Vzpírám za brněnský klub TAK HELLAS a letos se všechny naše tři ženské týmy dostaly do první ligy. Trénovat chodím pětkrát nebo šestkrát týdně. Není to snadné stíhat, protože mám ještě kromě školy i dvě práce.
Cože? Co děláš? A jak se to dá zvládat?
Pracuji jako servírka v restauraci. A druhá brigáda je v kavárně, kde připravuju kávu nebo třeba bagety. Cvičení a škola jsou pro mě ale na prvním místě. Chtěla bych, aby měl den alespoň třicet hodin. Pořád jsem ve stavu, kdy si myslím, že něco nestíhám. Někdy k tomu není důvod, ale někdy vážně nestíhám a spím za den pět hodin. S tím je spojena i má závislost na kávě a diáři, kam si píšu úplně vše, co musím za určitý den stihnout. Na druhou stranu si nestěžuji. Myslím, že mám ráda, když jsem ve stresu.
Tak snad to půjde dobře a budeš mít hodně výsledků!
