Foto: Zuzana Vernerová/www.laire.cz

Migrace z islámských zemí přivedla zpět na světlo pro většinu lidí téměř zapomenutý typ konfliktu. Na jedné straně mají stát obránci křesťanské Evropy, a na druhé muslimové. Pro jiné je to ale boj za zachování nábožensky neutrálního charakteru státu a politické svobody.

Filozof a politolog Jan Werner se aktivně angažuje ve spolku Ateisté ČR. Ve svých článcích a příspěvcích na sociálních sítích se snaží upozorňovat na podobnosti mezi islámem a křesťanstvím. Češi podle něj nejsou ryzí ateisté, byť mají historicky vštípený odpor k církevním organizacím.

Co pro vás znamená ateismus?

Ateismus si většina lidí představuje jako víru v neexistenci Boha. To je ale povrchní definice. Ateismus totiž ctí základní filozofické a logické pravidlo, že nelze stoprocentně dokázat neexistenci jakékoliv nadpřirozené entity. Staví se tak k otázce Boha stejně jako ke šmoulům nebo bezhlavému jezdci. Ateistický postoj je tedy v zásadě agnostický. Biolog Richard Dawkins říká, že je ateista ve vztahu k existenci Boha stejně jako ve vztahu k zoubkovým vílám. Rozdíl přitom spočívá v tom, že o neexistenci zoubkových víl jsou všichni přesvědčeni. A přesto nikdy nelze zcela říct, že někde opravdu neexistují. Ateista žije svůj život bez abrahámovského Boha stejně tak jako křesťan žije ten svůj bez Poseidona. Věřící popírají tisíce jiných bohů, ateisté jen o jednoho více.

Je tedy otázka, jestli jsou Češi opravdu takoví ateisté, jak se říká. Tomáš Halík tvrdí, že Češi věří v „něco“. Jiní zase nechodí do kostela, ale věří horoskopům…

Tomáše Halíka rád nemám, ale v tomto má pravdu. Není to ale záležitost týkající se pouze České republiky. Zcela doslovně je ateistou ten člověk, který nevěří v žádné bohy. Proto takový člověk může věřit třeba i ve věštění z kávové sedliny. Já osobně termín ateismus příliš rád nemám, protože sám o ničem nevypovídá. Navíc je zavádějící, protože si hned každý myslí, že s jistotou popírám existenci Boha. Proto preferuji slovo naturalismus jako vědecký a filozofický směr popírající existenci jakýchkoliv nadpřirozených sil. Naturalista už je přesnější termín, u kterého lze jasně říct, že takový člověk odmítá astrologii, věštění z karet a podobně. A to právě Češi nejsou. Místní ateismus je podle mě způsobený hlavně historickým odporem ke katolické církvi. A proto si řada lidí hledá náhražky například ve východní spiritualitě. Paradoxně tak ateisté z mnohem religióznějších zemí splňují tu klasickou definici mnohem lépe než Češi.

Jste člen spolku Ateisté České republiky. Jaké je postavení striktních ateistů v českém prostředí, které jsme si teď popsali?

V posledních letech máme hodně nevděčnou roli. Jde hlavně o téma spojené s migrací a islámem. Spousta Čechů, kteří ještě před nedávnem mohli být považováni za ateisty, najednou volají po zachování křesťanských tradic. Vzniká tak falešný protiklad křesťanské Evropy a muslimského Blízkého východu a severní Afriky. Falešný je z toho důvodu, že tato situace přece není jenom o tom, jestli je člověk křesťan nebo muslim. My ateisté navazujeme na humanistické tradice, které mají kořeny v antickém epikureismu. Nemáme proto pochopitelně oporu ani u jednoho z těch táborů, protože kritizujeme abrahámovská náboženství jako celek. Křesťanství a islám totiž mají spoustu věcí společných. Podívejme se na konzervativní Polsko. Strana Právo a spravedlnost tam prosazuje věci, které má ve svém učení i islám.

Není proto z pohledu ateisty jedno, jestli budou v České republice jenom křesťané, nebo i muslimové?

Myslím si, že to jedno je, byť je to velmi nepopulární názor. Člověk může být proti islámu sebevíc, ale stačí nepodporovat Orbána (pozn. maďarský premiér) a stavění plotů na maďarských hranicích a už je z něj sluníčkář. Přitom jak jsem řekl, strana Právo a spravedlnost tam prosazuje postoje jako omezení ženských práv na interrupci nebo restrikce homosexuálů. Jedna poslankyně tam nedávno dokonce řekla, že ateisté, muslimové a pravoslavní by měli být z Polska deportováni, pokud se nepřihlásí k polským hodnotám. Mezi jejich členy není ani oblíbená evoluční teorie. A to jsou všechno přesně věci, které prosazuje také islám. Jediný rozdíl je tedy v tom, že islám na Blízkém východě je utržený ze řetězu a může to prosazovat důsledněji. Hlavní je proto z mého pohledu zachování sekulárního (pozn. nábožensky neutrálního) státu.

Jan Werner říká, že češi nejsou ryzí ateisté. Foto: Zuzana Vernerová/www.laire.cz
Jan Werner říká, že Češi nejsou ryzí ateisté. Foto: Zuzana Vernerová/www.laire.cz

Možná je ale právě těsná existence dvou náboženství urychlovačem příklonu k víře. Tak, jak to můžeme vidět právě u lidí, kteří se najednou rozhodli bránit křesťanství v Evropě.

Zcela určitě to může být spouštěč. Myslím si, že křesťanská nebo přímo katolická lobby se toho snaží využít ve svůj prospěch. Třeba předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Mihola mluvil o ohrožení tradic, když se schvaloval Velký pátek jako státní svátek. Vyzdvihoval nutnost toho, že se musíme okatě přihlásit ke křesťanství a tím se bránit přistěhovaleckému islámu.

Není problém radikálního náboženského fundamentalismu spíše otázkou sociálně ekonomickou?

Terorismus nepovažuji ani zdaleka za největší problém islámu. Navíc spousta atentátníků nebo teroristů byli lidé s velmi dobrým vzděláním, kteří pocházeli z dobrých rodin. Netroufal bych si proto říkat nějaké jednoznačné závěry. Na straně Evropanů musím ale bohužel souhlasit s tím, že islám je pro část naší populace hromosvod sociální frustrace. Dříve to byli Romové, dnes muslimové. Problém je ale v tom, že tady se za vybíjení frustrace považuje jakákoliv kritika islámu. Člověk může argumentovat jakkoliv, přesto je rovnou označen za xenofoba.

Co si myslíte o české protiislámské scéně?

České protiislámské hnutí utrpělo v posledních týdnech těžké rány, jelikož jim Facebook zrušil všechny stránky. Jakmile si vždy založí novou, tak jim je hned opět zrušena. U iniciativy Islám v ČR nechceme není podle mě problém ve vedoucích osobnostech, jako spíš v různých komentujících na internetu. Třeba Martin Konvička má na veřejnosti nejhorší možnou image, ale i přes jeho úlety s výroky o drcení lidí do masokostní moučky, je to v zásadě liberál. Podporuje stejná práva pro gaye, dekriminalizaci drog, eutanázii nebo právo žen na potraty. Nemyslím si o něm, že by byl špatný člověk, i když nesouhlasím s formou prezentace jeho názorů. Pak tu jsou ale lidé typu Klára Samková nebo Tomio Okamura, kteří relevantní kritiku islámu degradují svým populismem.

Jaká je budoucnost ateismu? Je tu vliv ekonomického blahobytu, který činí lidi více lhostejné k náboženství. Na druhé straně demografové ukazují snižování populace právě ve vyspělých zemích a nárůst v těch rozvojových.

Těžko říct. Podívejme se do Spojených států amerických. Kabinet Donalda Trumpa je minimálně z poloviny naplněn kreacionisty, kteří věří, že Země je stará pár tisíc let. Tihle lidé chtějí kreacionismus nebo jeho novou formu, inteligentní design, protlačovat do škol. O Evropě můžeme zatím mluvit jako o ostrůvku sekularismu. Zvlášť když porovnáme velikost Evropy se zbytkem světa. Pokud jde o Latinskou Ameriku, Afriku a velkou část Asie, tak si nemyslím, že by tam mohl v blízké době sekularismus převládnout. Vyhlídky nejsou zrovna nejlepší.

Mgr. et Mgr. Jan Werner (*1987) pracuje jako doktorand filozofie a politologie na Masarykově univerzitě. Považuje se za militantního ateistu, což paradoxně znamená prosazování tohoto názoru nenásilnou, ale neústupnou polemikou. Ateismus a kritika náboženství je jeho ústřední téma, kterému se věnuje na akademické půdě i ve veřejném prostoru. Je také od založení členem Strany svobodných občanů.