Recenze: Mladý Karl Marx je natočený stravitelně, ale bez informační hodnoty
Francouzsko-německý snímek Mladý Karl Marx se snaží dnešním mladým lidem přiblížit začátky tohoto materialistického filozofa a jeho přítele Engelse. Autoři k tomu účelu zvolili přístup vyzdvihující jejich obyčejné lidské vlastnosti. Povedlo se jim to ale až tak, že z filmu není vlastně zřejmé, proč Marxe s Engelsem vůbec někdo následoval.
V těchto dnech to je sto let od ruské revoluce, která obrátila Rusko na cestu ke komunistickému režimu. Příští rok to bude sto sedmdesát let od vydání Komunistického manifestu Karlem Marxem a Friedrichem Engelsem. Je tedy aktuální doba k vydání snímku o zakladatelích „vědeckého socialismu“. Pro diváky obeznámené s tématem je ale Mladý Karl Marx jen zdramatizovaným připomenutím nejobecnějších tezí, což je s ohledem na skoro dvouhodinovou délku škoda.
Film zachycuje Marxovo období od jeho odchodu z německé domoviny po vydání Komunistického manifestu v roce 1848. Mezi tím se spřátelí s Engelsem, naváže bližší kontakty s dalšími socialisty a začne rozvíjet svou dialekticky materialistickou filozofii. Jeho dílo je ale nastíněno pouze povrchně, zpravidla pomocí všeobecně známých citátů. Protože je ale vyprávění utnuto rokem 1848, jinak to ani nejde. Například Darwinův spis O původu druhů, který Marxe a Engelse výrazně ovlivnil, vyšel až o více než deset let později. První díl Kapitálu byl dokončený dokonce až v roce 1867. Co tedy může sdělit film, který obsahuje pouze ranný vývoj hlavního hrdiny? Je třeba připomenout, že západní marxistická tradice čerpala vždy spíše z „mladého Marxe“, zatímco „starého, radikálního Marxe“ k sobě silně přivinul marxismus východní, sovětský. Dalo by se tedy pochopit, kdyby tvůrci kladli důraz na toho prvního. Úplné pominutí druhé strany mince je ale podobně pokrytecké, jako natočit biografický film o Isaacu Newtonovi bez zmínky o jeho zálibě v alchymii. Je pochopitelně na autorském záměru, jak téma zpracuje. Nedomnívám se ale, že by to v tomto případě bylo správné.
Nedostatečné je i vykreslení přinejmenším komplikovaného vztahu Friedricha Engelse s průmyslovým proletariátem. Opět nebylo nikde vysvětleno, jak se syn majitele textilní firmy mohl stát čelním představitelem dělnického hnutí. Přitom by si tento zvláštní a zajímavý rozpor zasloužil minimálně celý vlastní film.
Sto dvanáct minut trvající film působí odlehčeně, místy vtipně, ale příliš se v něm toho neděje. Marx i Engels si užívají sex, opíjejí se a utíkají před četníky. To je samozřejmě v pořádku, kdyby se vedle toho scénář věnoval i důležitějším tématům. Co například vedlo ostatní socialisty, aby mezi sebe Marxe s Engelsem přijali, a nakonec i zvolili do svého čela? Divák přece musí mít pocit, že si hlavní postavy úspěch zasloužily, což v tomto případě zcela chybí. Pokud Marx s Engelsem prorazili díky svým myšlenkám, měl by to film reflektovat víc než jen několika scénami o čtení a psaní. Přitom málokterá filozofie by šla vizuálně ztvárnit tak efektně jako historický materialismus. Úvodní scéna s rozháněním chudiny v panském lese je plýtváním tohoto potenciálu.
Lze namítnout, že všichni stejně Marxe znají, takže není třeba jeho myšlenky zásadně představovat. To by ale maximálně platilo pro generaci odrostlou před rokem 1989 a i tak by šlo o tom pochybovat. Je samozřejmě obdivuhodné, že se tvůrci do tohoto námětu vůbec pustili. Bylo by ale vhodnější téma uchopit způsobem, který by Marxe i Engelse představoval konkrétněji a uceleněji. Necelé dvě hodiny v kině by měly být k tomuto účelu alespoň trochu dostačující. Kdyby byl Mladý Karl Marx film postavený na zcela fiktivním základě, nedával by vůbec smysl. Tvůrce může zachránit pouze informovaný návštěvník kina, který si filmový materiál vloží do dalších souvislostí. Pokud jste se chtěli zhlédnutím filmu něco o Marxovi a jeho filozofii přiučit, doporučuji spíš publikaci Karl Marx: Životopis intelektuála od Rolfa Hosfelda. Film pak může posloužit jako audiovizuální ilustrace části této knihy.
