Ruské kosmonautice hrozí kolaps, do popředí se dostává soukromá SpaceX, hodnotí Dušan Majer
Cesty do vesmíru jsou předmětem dobrodružných tužeb již po staletí. Fascinace lety k blízkým planetám dráždí dodnes miliony lidí po celém světě. O to je zajímavější, že světová kosmonautika řadu let přešlapuje bez větší perspektivy. Pozornost v poslední době přitahuje Čína nebo soukromé společnosti. V soukromém sektoru je to hlavně SpaceX, jejíž majitel Elon Musk se netají plány na osídlení Marsu.
Málokdo uspěl s popularizací kosmonautiky tak, jako Dušan Majer. Mezi fanoušky vesmírného cestování je velmi oblíbený blog Kosmonautix.cz a pořad Dobývání vesmíru na internetové televizi Stream má podobný ohlas. V druhém díle cyklu Češi a vesmír se proto budeme bavit o současnosti i budoucnosti pronikání lidstva do nejbližšího kosmu.
Změní nový americký prezident Donald Trump směřování americké kosmonautiky? Třeba Barrack Obama po nástupu do funkce ovlivnil NASA hodně.
Trump se už vyjádřil, že chce omezit sledování Země. To jsou všechny environmentální družice, které sledují globální oteplování nebo mizení ledovců. Je to hodně sporné prohlášení, protože ve vědě je vždy nejdůležitější dlouhodobé měření. Na druhou stranu se od něj očekává velká podpora soukromých firem. Ostatně Elon Musk (pozn. majitel firmy SpaceX) se stal jedním z jeho technologických poradců. A pokud se podíváme na heslo „Make America great again“, můžeme v tom třeba vysledovat i podporu nějakých spektakulárních projektů. Jinak bych si přál, aby se NASA nikdy nedostala do pozice, kdy je závislá na tom, kdo zrovna sedí v Bílém domě. Aby nežila od jednoho prezidenta k druhému, protože tak se nikdy nedostane k velkým projektům.
Jak to vypadá s raketou SLS a kosmickou lodí Orion, která by Američany zbavila nutnosti používat ruské Sojuzy?
Moc se toho neví, protože během prezidentských voleb měli oba kandidáti jiná témata než kosmonautiku. Donald Trump se nikdy nevyjadřoval o průzkumu vesmíru nějak detailněji. Raketa SLS je ale ve velmi pokročilé fázi vývoje. Dokončené jsou výrobní haly, testovací zařízení a pracuje se i na prvním letovém hardwaru. Zastavit to v této fázi by znamenalo vyhodit do koše stovky milionů dolarů. To by nebylo vůbec ekonomické a zničilo by to hodně pracovních míst, na kterých Trumpovi tak záleží.
Už jste zmínil podporu soukromého sektoru. Je to krok k osvobození kosmonautiky od střídání politického vlivu, nebo se ještě více posílí aspekt krátkodobé návratnosti kapitálu?
Nepaušalizoval bych to. Jedni se budou zaměřovat na menší a krátkodobější projekty, další na udržitelnost. Zrovna třeba SpaceX jdou logickými kroky dopředu. U nich nikdy nevíte, jestli nějaký jejich záměr nemá širší kontext. Objevily se například spekulace, jestli projekt hyperloop není příprava na kolonizaci Marsu. Realizace hyperloopu by na rudé planetě měla být ještě snazší než na Zemi. Na poradách ve SpaceX se také vždy při projednávání nových nápadů bere ohled na to, jak nová technologie pomůže při letu na Mars. Takže můžeme vidět, že i soukromý sektor může na poli kosmického průmyslu plánovat dlouhodobě.
SpaceX je zajímavý fenomén dnešní doby. Věříte Elonu Muskovi, že zkolonizuje Mars, jak prohlašuje?
Věřím jeho myšlenkám, ale ne termínům. Mezi fanoušky kosmonautiky existuje něco, čemu se říká Muskův koeficient. To je imaginární číslo, kterým se musí vynásobit každý Muskův termín, abychom se dostali k reálné předpovědi. Zatím ale SpaceX dokázala uskutečnit vše, co si předsevzala. Ještě před pěti lety si lidé ťukali na čelo, že nelze přistát s prvním stupněm raket. Teď se zase smějí kolonizaci Marsu. Říkám si proto, že to je jenom otázka času. Nečekám rok 2025, ale 2040 už je reálnější. Hlavní je, že jeho vize má logický základ. Není v ní mnoho technologických problémů, jako to měly starší plány pro cestu na Mars.
A nebude mu v tom právě program Orion překážet? Jak může soukromý subjekt čelit obrovskému množství státních dotací pro NASA?
Podle mě nebude, protože to jsou oddělené trhy. NASA je pro SpaceX velmi důležitý zákazník, není to však jediný zdroj příjmů. Kosmická loď Dragon zásobuje Mezinárodní vesmírnou stanici, ale kromě toho se ve SpaceX věnují i vynášení spousty telekomunikačních družic. Díky smlouvě s ministerstvem obrany budou vynášet i navigační družice GPS. Ještě letos možná vyšlou tajnou družici pro Národní průzkumný úřad. A pak tu jsou soukromí zákazníci, které už čítají více než polovinu všech zakázek pro SpaceX.
Můžeme v posledních letech mluvit o oživení závodů v dobývání vesmíru?
Nejvíce spolu závodí Čína a Indie. Tam to bude hodně zajímavé, byť má Čína velký náskok. Pro Indy je to ale spíš věc národní prestiže. Pokud jde o velké hráče, ti své síly hlavně spojují. Mezinárodní vesmírná stanice je nádherný příklad. Mise ExoMars je pak příklad spolupráce ESA (pozn. Evropské kosmické agentury) s Ruskem. Evropané také navazují kontakty s Čínou. Dalo by se proto i očekávat, že až Číňané postaví svou stanici složenou z více modulů, budou tam létat i Evropané.
Jak to vypadá s nástupnicí Mezinárodní vesmírné stanice? Mluvilo se o její nástupnici na Měsíci.
O stanici na Měsíci mluvil ředitel ESA, ale reálnější je stanice u Měsíce. Říkám u Měsíce, protože se ještě neví, jestli bude přímo obíhat okolo Měsíce, nebo bude jenom na velmi vysoké oběžné dráze Země. Zatím to nebylo přesně charakterizováno, takže se nechme překvapit. I tak nám to ale pomůže pochopit život lidí na tak odlehlém místě, které už velmi dobře simuluje meziplanetární prostor. Například Mezinárodní vesmírná stanice je tak blízko Země, že je ještě z velké části chráněna zemským magnetickým polem. Na nové stanici by se tak mělo testovat, jak nejlépe chránit astronauty před nebezpečným kosmickým zářením při delších cestách vesmírem.
Jakou má Rusko perspektivu do budoucna? Mají spolehlivé Sojuzy, ale ty se dostanou jenom na nižší orbit.
Rusové mají vize, ale také obrovské finanční problémy. Při stavbě kosmodromu Vostočnyj dokonce stávkovali dělníci, protože nedostali výplatu. Stovky milionů dolarů skončily v kapsách manažerů, kteří teď půjdou před soud. Loni havarovala raketa Proton. Před pár dny k tomu vyšla zpráva, že výrobní závod stahuje všechny vyrobené motory druhého a třetího stupně, protože se systematicky šidily materiály. To ukazuje problémy, ve kterých se Rusko nachází. Ruský absolvent technické vysoké školy pak jde radši pracovat do zahraničí nebo soukromého sektoru a v kosmickém průmyslu zůstávají jenom staří bardi. Ti mají sice hodně zkušeností, ale postupně odcházejí a nemá je kdo nahradit. Pokud se to nebude řešit, dopadnou Rusové hodně špatně.
Lze tedy za pokračovatele sovětské vesmírné tradice považovat spíše Čínu?
Velkou motivací pro ně je, že kosmonautika slouží i jako výkladní skříň vládnoucí komunistické strany. V tom si je podobná se Sovětským svazem. Kromě toho jsou ale velmi pracovití a myslím, že se máme na co těšit. Čínská vesmírná agentura dává ze všech nejvíce najevo, že má zájem o pilotovanou misi na Měsíc. Myslím, že v roce 2030 bychom se „tchajkonautů“ na Měsíci mohli opravdu dočkat.
Co stojí za popularitou vašeho seriálu Dobývání vesmíru?
Pokud se nebavíme o nadšencích do kosmonautiky, ale o laické veřejnosti, tak je rozhodující na internetu rychlost. Když má někdo udělat jedno dvě kliknutí navíc, klesá dosah o více než padesát procent. Moje videa tak splňují to, co doba žádá. Popularizace za cenu toho, že lidé budou mít informace naservírované tak, aby to pochopili a nemuseli nad tím přemýšlet. Ne ale za cenu faktů.
Tenhle model jste dopiloval minisérií Vesmírné dotazy, které jsou vyloženě otázka-odpověď.
Vesmírné dotazy jsou super forma, bohužel na jedno natáčení nemám dost času. Aktuálně mám natočený dvacátý díl a když mi teď přijde nový dotaz, tak se objeví až v třiatřicátém. Většina lidí si myslí, že když má video hodinu, tak je za hodinu práce hotové. Hodina materiálu ale potřebuje minimálně šestinásobek času při postprodukci. Dokonce když natáčím Vesmírné dotazy naživo, třeba z nějakých přednášek, může to být až desetinásobek. Je totiž potřeba vylaďovat úrovně zvuku, vkládat ilustrační obrázky a tak dále.
Zajímavé je, že jste se ke kosmonautice jste se dostal až relativně pozdě.
Bavilo mě to. Doporučuji také každému, kdo s něčím začíná, ať si nedává za cíl, že ho to bude živit. Ať to dělá proto, že ho to baví. Mě to bavilo. Nejdřív mě zaujala kosmonautika, a pak jsem přišel na to, že více než čtení mě baví to vysvětlovat jiným lidem. Když jsem začínal, internet vypadal hodně jinak. A na českém internetu chybělo něco, co by cílilo na laickou veřejnost. Byl tady perfektní portál Kosmo.cz, ale v něm působily hlavně kapacity v oboru. Rozhodl jsem se to tedy udělat po svém a trochu jinak. Tak jsem založil fórum, které funguje dodnes a k dnešnímu dni obsahuje přes sedmdesát tisíc příspěvků.
Fórum je ale spíše formát pro nadšence než pro veřejnost.
Uvědomili jsme si, že pokud chceme oslovit širší publikum, musíme přijít s něčím jiným. Člověku dá víc, když si přečte dva souhrnné články, než aby procházel nepřehledná vlákna na fóru. Založili jsme proto blog Kosmonautix.cz, na kterém nyní vychází dva články denně. V redakci je nás kolem patnácti, ale ostatní mají kromě toho i jiné zaměstnání. Fungujeme na principu dobrovolnosti.
Jak je pravděpodobné, že by se mohli obyčejní lidé jako my dva, mohli podívat do vesmíru?
Nejpravděpodobnější varianta je sub-orbitální let. V této oblasti se může vesmírná turistika velmi dobře rozjet, ať už by to bylo v lodích společnosti Blue Origin nebo Virgin Galactic. Dlouho měla náskok Virgin Galactic, ale po nehodě v roce 2014 pomyslné žezlo přejala Blue Origin. Podařilo se jim už přistát s pohonným stupněm i s kabinou. Takže si myslím, že i my dva bychom mohli vyletět do výšky sta kilometrů a vidět zakřivení Země. Dostat se na oběžnou dráhu je ale mnohonásobně složitější, a ještě to bude minimálně pár desítek let cenově nedostupné.
Dušan Majer (*1987) vystudoval gymnázium a následně pracoval jako redaktor regionální televize. Jeho první web Postřehy se zabýval různými tématy, mezi kterými narazil i na kosmonautiku. Ta ho zaujala a přivedla k myšlence tento obor popularizovat mezi širokou veřejnost. Živí se vydáváním pravidelných dílů seriálu Dobývání vesmíru na internetové televizi Stream a přednášením na dané téma. Je držitelem ceny Akademie věd České republiky za popularizaci vědy.
