Překotná robotizace a digitalizace nastupujícího průmyslu 4.0 klade stále větší nároky na pracovní trh, a tedy i systém vzdělávání. Ve dvacátém prvním století se od pracovníků bude vyžadovat flexibilita, učenlivost a adaptabilita tak, jako nikdy v historii. Možná i proto se Evropská unie snaží v členských státech podporovat podíl absolventů terciálního vzdělávání – tedy vysokých škol a vyšších odborných škol. Toto procento by podle evropských plánů mělo dostáhnout až čtyřiceti procent. Co si o tom myslí naši respondenti? Mělo by být co nejvíce vysokoškoláků?

Julie Švecová – Vzpěračka

Na co? Měla by se udržet úroveň studia nutného pro získání maturity, bakaláře, magistra a doktorátu. Ať to studují jen ti, co o to opravdu stojí a co na to mají. Však dnes jsou lépe placené práce, kde se dělá rukama, na které stačí učňák. Tak proč hnát děti na školu? Vždy bude lepší studovat to, čeho je nedostatek. Takže by to mělo ideálně zůstat nějak vyvážené.

Břetislav Dančák – Děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Vysokoškoláků by mělo být tolik, do jaké míry to odpovídá přirozenému rozložení intelektu ve společnosti. Nedokážu říct přesný podíl. Každý člověk se narodí s nějakými předpoklady, ať už tělesnými nebo intelektuálními. Od toho by se to mělo odvíjet. Komu jde pohyb může být vynikající sportovec, jiný zase myslitel. Ať se to odvíjí od touhy po vzdělání a inteligenci. Určovat přesné procento by bylo sociální inženýrství.

Jan Werner – Politolog a filozof

Každý, kdo dnes hořekuje nad tím, že máme nadbytek vysokoškoláků, by si měl uvědomit především dvě věci. Zaprvé, stále jich máme méně, než je tomu na západě. Na tom západě, kde jsou často i neporovnatelně vyšší platy než u nás a kterému se od listopadu 1989 snažíme přiblížit. A zadruhé, nechť si každý člověk, lamentující nad nepotřebností takového množství vysokoškoláků, potažmo gymnazistů připravujících se na působení na vysoké škole, položí sám sobě otázku: kdyby mohl, umístí své vlastní dítě raději na učiliště, aby se tam vyučilo cukrářem či servírkou (čímž absolutně nechci vyjadřovat despekt vůči těmto oborům), nebo na prestižní jazykové gymnázium?

Zdeněk Škromach – Politik a bývalý senátor

Určitě ano. Vysokoškoláci ale musí přijmout, že budou pracovat třeba na dělnických pozicích. Není to už jako dřív, kdy bylo vysokoškoláků deset procent a každý pracoval v oboru, který vystudoval. Na jednu stranu je to dobré, protože se studiem snižuje přetlak na pracovním trhu. Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky zůstává ale pořád stejné, takže se bude muset vzdělání stále zjednodušovat.

Jan Kříž

Zakladatel, organizátor a redaktor. Věnuje se především přírodním a společenským vědám.