Minecraft ve výuce pomáhá žákům lépe chápat téma, říká učitelka z brněnské školy
Počítačové hry se v dnešní době dostávají už i do výuky. Toto médium totiž dokáže žákům zajímavým způsobem představit řešené téma. Zároveň je díky nim možné ve třídě podpořit spolupráci, komunikaci a kreativitu. Zajímavou hrou v této oblasti je Minecraft, který nabízí učitelům široké možnosti přizpůsobení pro výuku.
Irena Vajen učí na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně, kde ve své výuce Minecraft používá už delší dobu. Hra je součástí především hodin zaměřených na programování, ale postupně na této škole zkouší zařadit tuto metodu také jako doplněk dalších předmětů.
Pomáhá žákům práce ve virtuálním prostředí?
Určitě hra rozvíjí představivost, takže si v praxi umí lépe představit a nastínit danou situaci, ke kterému téma zrovna směřuje.
Jak taková výuka probíhá?
V každém případě musí ta výuka navazovat na zrovna probírané téma. Toto téma musí být i přizpůsobené v dané hře. Na začátku hodiny se vysvětlí pojmy, nějaké zákonitosti tématu, klíčových věcí. Následně se přechází do virtuálního světa, kam se převádí řešený problém. Já jako učitel jsem ve verzi pro výuku schopna získat výsledky jejich práce, které mi na konci hodiny předají v rámci portfolia. Žáci mohou sami tvořit tato portfolia v podobě zápisků. Na konci hodiny je potom diskuze, kde probíráme, jakým způsobem žáci problém řešili. Většinou to totiž není řešené jednotlivě, ale ve skupinách. Jsou přitom dvě skupiny, které mohou mít různá řešení. Ty si potom mohou porovnat a vyměnit si zkušenosti.
Vy ale používáte hlavně ve výuce programování. Co třeba předměty jako zeměpis nebo dějepis?
Hru můžete použít kdekoli. Někdy je možné i použít jednu mapu na více předmětů. Například v dějepise učíte o egyptě, kde máte pyramidy. Postavíte ve hře pyramidu a v hodině se potom s žáky učíte, jak to vypadalo ve starověkém egyptě. Potom je tu matematika, kde se učíte kužel nebo jehlan. Podle pyramid mohou tedy počítat obvod nebo objem.
Jak jsou s metodou spokojení žáci?
Já bych řekla, že to přivítali. Každá změna ve výuce je vítána. Tady je ta změna pozitivní už jen proto, že se jedná o počítačovou hru. V tomto věku se děti o hry dost zajímají a zvlášť v případě Minecraftu, který patří ke stěžejním hrám, které hrají už i na základní škole. Jsou s tím již seznámeni. Odpadá mi tedy i část práce s vysvětlováním toho, jak se ve hře pohybovat a jak s ní pracovat.
Jak dlouho trvalo vám, než jste se s tím naučila pracovat?
Mě to trvalo asi i déle než těm dětem. V první fázi mě potěšilo, že děti učily naopak mě. Možná i dodnes, člověk se pořád učí. Trvá možná i čtrnáct dní, než člověk pochopí všechny ty zákonitosti a jak se používají ty světy. Samozřejmě jít dopředu a dozadu, něco postavit bylo daleko rychlejší než třeba pracovat s redstonem, což je nástroj na propojování obvodů v té hře. Na to už člověk musí mít nějaké znalosti a trochu víc se s tím seznámit. Ale i dnes v hodinách nehrozí to, že bych s nimi v tom světě nebyla a k řešení úkolu se nepřipojila. Někdy to mám tak, že je jen kontroluju a někdy s nimi přímo problémy ve hře řeším.
Jak se k tomu staví jiní učitelé ve vašem okolí? Chtějí něco podobného zkusit ve své výuce?
Každý učitel je jiný. Mladší generace s tím samozřejmě bude mít menší problém než starší. Na druhou stranu mám kolem sebe paní učitelky prvního stupně, které se s tím sice perou už tři měsíce, ale přesto se nevzdávají a mají z toho radost. Vidí totiž, že dětem se to líbí a něco jim to dává. Takže jsou ochotní jít do takové výuky i s měně zkušenostmi.
Je to tedy hodně o vlastním zájmu učitelů.
Ano, zvlášť ta starší generace si drží odstup od počítačových her takovéhoto typu. Něco jiného jsou třeba výukové programy, ke kterým přistupují spíše než k této hře.
Jsou výsledky žáků lepší, než když jste Minecraft nevyužívala?
Nejen lepší, ale zároveň to urychluje některá témata, která si mohou takto představit ve virtuálním prostředí. Zkoušeli jsme si dělat menší průzkum, kdy jsme v jedné skupině Minecraft používali a ve druhé ne. Ve skupince, kde jsme ho použili, byly výsledky skutečně lepší. Chceme takových výzkumů ale udělat více, abychom si to ověřili. Třeba i v jiných předmětech. Už jen proto, že čím dál více učitelů si to chce vyzkoušet taky.
Jak dlouho trvá vytvořit výukovou lekci?
Nemá smysl lhát, že by to byla práce na pár minut nebo na půl hodiny. Záleží na zdatnosti učitele, jak je s tou hrou nebo mapou seznámen. Jednoduchá mapa, když je úroveň učitele středně pokročilá, mu může zabrat tak hodinu nebo hodinu a půl. Ale je to hrozně specifické, záleží, jakou mapu potřebuje. Je jednoduché vytvořit mapu, kde po žácích chcete, aby něco tvořili. Něco jiného už je, když tam chci vložit i nějaké otázky, různé postupy, NPC stroje (pozn. postavy ve hře, ovládané umělou inteligencí), kde můžu dát odkazy na další studijní materiály. To už je potom náročnější.
Materiály z Minecraftu je ale možné i sdílet.
Určitě ano, ten portál je teď trochu obnovený. Portál education.minecraft.net nabízí databáze výukových hodin, které už připravili jiní učitelé. To znamená, že je to příznivé i pro začínající učitele, kteří si mohou vyfiltrovat, jaký typ výukové mapy chtějí a tu potom mohou použít. Lze tam hledat podle věku, podle typu předmětu a podobných kritérií. Mapu si může učitel vzít, částečně si ji poupravit dle své potřeby. Často je tam i manuál na to, jak s danou mapou pracovat, nějaká metodika. Učitel má v první fázi tedy vystaráno.
A když udělá nějakou takovou úpravu, tak to může zase sdílet dál?
Může. Je to celé otevřené, žádné licencování tam není. Databáze je proto, abychom si pomáhali, ne abychom řešili nějaká licenční ujednání. Což se mi líbí, protože ne na všech školách se setkávám s tím, že by mezi sebou kolegové spolupracovat chtěli. Třeba mají ostatní jinou zkušenost, ale už jsem se setkala s lidmi, kteří si drží materiály pevně pod pokličkou. To si myslím, že je špatně v celém školství. Když někdo učí něco, co budu učit já, tak i mě to může dát nějaký přínos. Ať už špatný nebo dobrý. Ten portál je navíc upraven, abych mohla kontaktovat konkrétního učitele s dotazem, jak něco myslel a jak postupoval. Ta spolupráce mi tam tedy fakt vyhovuje.
Jsou tam i české mapy?
Už se tam objevují. Zatím jich tam není mnoho, ale lze z nich čerpat. Obvykle to učitel dělá buď ve svém rodném jazyce nebo v angličtině. Těch anglických je tam samozřejmě nejvíce.
Kromě informatiky jste Minecraft zkoušeli aplikovat v jakých předmětech?
V matematice, v základech elektrotechniky, chemii a ekologii. V případě matematiky to byly matematické posloupnosti, které vytvořil pan kolega ze Znojma, pan Milička. Je to česká mapa, takový třístupňový labyrint, kde řešíte matematické posloupnosti a postupně se zvyšuje obtížnost úkolů. Chemii a ekologii jsme zase zaměřili na ekologické stroje, větrné elektrárny, kde jsme stavěli modely těchto objektů. V elektrotechnice jsme pracovali potom s elektrickými obvody, cívkou a převodem síly elektrického signálu.
Mají o podobný styl výuky zájem i základní školy?
Mají, ale opět to záleží na kreativitě a zájmu učitele. Microsoft i pořádal roadshow, kde jsou různé přednášky na toto téma a zájem o to ti lidi mají. U nás pořádáme den pro základní školy, kde si žáci mohou vyzkoušet, jak s Minecraftem pracujeme. Máme tam připravenou mapu o kyberbezpečnosti, kde se snaží žáci plnit různé úkoly k tomuto tématu.
Irena Vajen je vyučující na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně, kde používá ve výuce počítačovou hru Minecraft jako nástroj pro výuku. Je také ICT koordinátorkou pro Jihomoravský kraj v projektu SYPO a spolupracuje se společností Microsoft. Vystudovala inženýrskou informatiku na Univerzitě Tomáše Bati a Informační a komunikační technologie na Ostravské univerzitě.
