Rekapitulace: Poslechněte si našich prvních 10 audio rozhovorů
Od šimpanzů po mravence, od Japonska po Antarktidu, od mimozemských civilizací po umělou inteligenci, od filozofických úvah po vědecký skepticismus. To byla témata, kterým jsme se od dubna tohoto roku stihli věnovat. Mrkněte se na následující seznam prvních deseti audio-rozhovorů a vyberte si, co vás zajímá!
1. Primatolog Vančata: V minulosti se lidé nemohli šimpanzům vůbec rovnat. Pomohla jim až inteligence
Šimpanzi, gorily nebo orangutani jsou nejbližší příbuzní lidí. Co o nich ale víme? Ačkoliv se naši předci oddělili před mnoha miliony lety, pořád toho máme mnoho společného. Více o tématu si poslechněte v rozhovoru s antropologem a primatologem Václavem Vančatou, který se našimi živočišnými příbuznými a obecně evolucí člověka dlouhodobě zabývá. Rozhovor najdete ZDE
2. Včelí královna není všemocná. Dělnice se proti ní mohou vzbouřit, říká entomolog Straka
Společenský hmyz existuje na naší planetě přibližně dvě stě milionů let. Za tu dobu v různých formách osídlil téměř každý kus Země. Termiti, mravenci, včely, vosy a další takzvaně eusociální druhy fascinují vědce už mnoho let a nevypadá to, že by tomu mělo být v dohledné době jinak. Mezi takové biology a entomology se řadí i Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, se kterým si můžete poslechnout rozhovor o původu těchto našich pozoruhodných sousedů. Rozhovor najdete ZDE
3. Lidská činnost společenský hmyz poškozuje, přispívá ale i ke vzniku mravenčích superkolonií
V prvním rozhovoru s entomologem Jakubem Strakou jste si mohli poslechnout, jak se vyvinul na naší planetě společenský hmyz. Druhé povídání je pak více zaměřeno na konkrétní eusociální hmyzí druhy jako jsou mravenci, včely, čmeláci a další. Řeč přijde na zajímavosti jako mravenčí pastevectví mšic, pěstování hub, superkolonie nebo vedení válek mezi různými společenstvími. Rozhovor najdete ZDE
4. Výrazné demografické změny ohrožují do budoucna stabilitu Japonska, myslí si japanolog
O japonském císařství existuje řada zažitých představ, které ale ne vždy jsou zcela přesné. S japanologem Janem Sýkorou jsme si popovídali o této podivuhodné zemi, o jejích vlastnostech, zajímavostech i možných výhledech do budoucnosti. Rozhovor najdete ZDE
5. Dříve s sebou vozili polárníci i krávy. Dnes jsme mnohem šetrnější, vypráví o Antarktidě Pavel Kapler
Antarktida je podivuhodný kontinent na jehož povrch mělo dosud možnost vstoupit jen relativně omezené množství lidí. Jedním z nich je Pavel Kapler z Masarykovy univerzity, který se podílí na chodu Mendelovy polární stanice na antarktickém ostrově Jamese Rosse. Poslechněte si rozhovor o českých výpravách na jižní kontinent i možných vyhlídkách na budoucnost této části naší planety, kterou může dost změnit nejen globální oteplování, ale i mocenský zájem řady států. Rozhovor najdete ZDE
6. Případný život na Marsu může být s námi vzdáleně příbuzný, myslí si Julie Nováková
Naše planeta Země je jediným známým vesmírným tělesem, na kterém existuje život, jak ho známe. Nachází se ale i ještě někde jinde ve Sluneční soustavě? Je prokázáno, že minimálně mezi vnitřními planetami naší soustavy probíhala poměrně čilá výměna hmoty, se kterou mohly cestovat i mikroskopické organismy. A pokud jde o vnější soustavu a ledové měsíce plynných obrů, je otázka, jestli hluboko v podpovrchových oceánech mohl vzniknout život zcela nezávislý na tom našem. Rozhovor najdete ZDE
7. Mimozemské civilizace mohly možná vznikat už miliardu let po vzniku vesmíru, říká Julie Nováková
Jenom v naší Galaxii a těch sousedních jsou biliony hvězd. Mnoho z nich může mít planety podobné Zemi a dost možná i na svém povrchu život. Proč tedy lidstvo nepozoruje ve vesmíru známky vyspělých civilizací, když na jiných planetách mohl život vzniknout o miliardy let dříve než u nás? Možných odpovědí, které reší tento paradox, je hodně. S bioložkou zabývající se mimo jiné životem ve vesmíru a spisovatelkou vědecko fantastické literatury Julií Novákovou jsme si popovídali na toto téma. Rozhovor najdete ZDE
8. Umělá inteligence je největší téma současnosti, myslí si filozof Antonín Dolák
Každá doba má svá závažná témata týkající se světa, ve kterém žijeme. O některých z těchto témat našeho století, například o umělé inteligenci, utilitarismu, postmoderně, nebo vlivu poznatků neurobiologie na filozofii, jsme si popovídali v rozhovoru s Antonínem Dolákem z Ostravské univerzity. Rozhovor najdete ZDE
9. Šiřitelé bludů by se neměli zvát do médií, dává jim to legitimitu, myslí si předseda spolku Sysifos
Dnešní doba má mnoho přívlastků. Post-industriální, post-moderní, post-faktická, digitální, internetová a mohli bychom vyjmenovat mnoho dalších. Internet a digitální technologie obecně demokratizovaly ve velké míře komunikační prostředky. Obsah jakéhokoliv typu už nepotřebuje k úspěchu podporu zaběhnutých vydavatelství nebo mediálních domů. Stejně ale jako mohou být moderní technologie využity k šíření užitečných znalostí a vzdělání, mohou být i zneužity pro šíření bludů, mýtů, konspirací a jiných lží. O tom jsme si popovídali s předsedou klubu skeptiků Sysifos Jaromírem Šrámkem. Rozhovor najdete ZDE
10. Šrámek: Kvantová fyzika je populární téma ezoteriků, protože je velmi složitá i pro odborníky
Před pár dny jsme vydali rozhovor s předsedou klubu skeptiků Sysifos Jaromírem Šrámkem o bludech a mýtech v informační době. Druhý rozhovor se konkrétně zaměřuje na Šrámkovy oblíbené mýty. Jsou jimi spiklenecké teorie, homeopatika, léčení světlem, neškodnost léčivých bylin a horoskopy. Rozhovor najdete ZDE
