Recenze: Hovory s TGM ukazují, že kvalitní film lze udělat i bez akce
Při příležitosti výročí sto let republiky byl do kin uveden film Hovory s TGM, který divákům umožňuje nahlédnout do jednoho společného momentu ze životů Masaryka a Čapka. Tvůrci filmu nám ale tyto osobnosti představují jako běžné lidi. A v tom má film své kouzlo.
Film nás přesouvá do roku 1928, kdy spisovatel Karel Čapek dokončuje knihu hovorů s prezidentem T. G. Masarykem. Při jedné z návštěv Čapek nabízí Masarykovi jako spoluautorovi podíl na zisku. Čeká ho však nemilé překvapení. Masaryk mu namísto toho oznámí, že kniha nevyjde, protože jeho dcera s vydáním nesouhlasí.
Ústředním motivem filmu je tedy vydání knihy. Navzdory tomu, že Čapek spěchal do Prahy navštívit Olgu Scheinplugovou v nemocnici, zůstává v Topolčiankách, kde dlouze diskutuje s tehdejším prezidentem, aby ho k vydání knihy přeci jen přemluvil. Tato diskuze je hlavním námětem celého filmu. Osobnosti po celou stopáž diskutují o životě, přátelství, rodině i lásce. Je zajímavé, že tato zcela běžná témata dokáží diváka skutečně upoutat, aniž by se u filmu nudil a 80 minut uběhne dříve, než si člověk uvědomí, jak dlouhý film je.
Celkově by se dalo říci, že se ve filmu nic jiného neděje. Masaryk s Čapkem se prochází a posedávají v parku v průběhu diskuze. Zároveň ve filmu nevidíme žádné jiné postavy až na několik kolemjdoucích. To co diváka ale zřejmě tak upoutává je zachycení lidskosti dvou významných osobností. Jsou zde vykresleny jako úplně běžní lidé s běžnými problémy. Skvěle zachyceny jsou emoce, kdy se ve filmu vystřídá zlost, lítost i radost. Tyto emoce jsou navíc v podání herců velmi věrohodné, a tak se člověk do děje snadno vtáhne. Možná jen místy si člověk všimne drobných nedostatků, kdy byla scéna trochu uspěchaná, a bylo by lepší ji ještě jednou přetočit.
Aby byl děj zpestřen, neminou nás ani vtipné chvilky. Humor autorům rozhodně nechyběl, protože i do vážného tématu dokázali vsunout decentní vtipy. Zároveň se ale nejedná o trapný typ humoru, takže do filmu skvěle pasuje. Paradoxně nejvtipnější jsou momenty, kdy Čapek každých několik minut zkusí Masaryka přemluvit, aby tu knihu přeci jen vydal. Na jednu stranu může působit absurdně, ale když po silné a emotivní diskuzi Jan Budař v podání Čapka řekne „pane prezidente, vydejme tu knihu“, tak se nejde nezasmát.
Film je zároveň proložen několika detaily jako jsou například reálné fotografie z místa kde se herci zrovna nachází. Dialogy jsou zajímavé, mají svou hloubku a střih je proveden tak, aby člověka jedna scéna nezačala nudit.
Hovory s TGM rozhodně nejsou film pro každého. Není tu žádná akce, žádná větší zápletka nebo hrdinství, prostě jen mluvení. Ale vadí to? Není to totiž film o akci, ale o emocích, a ty jsou zde vykresleny skvěle. Pokud tedy jste ochotní naslouchat a nahlédnout na chvíli do osobního života našeho prvního prezidenta a významného spisovatele, je tento film správná volba. Pokud ovšem vyžadujete akci, musíte sáhnout po něčem jiném.
